Rozhovor s prezidentem cechu
Umíte nějakým způsobem vyčíslit převis poptávky po
řemeslnických pracích ve vašem oboru nad aktuální nabídkou?
Možná že by se dalo říct, že jednoho řemeslníka potřebuje naráz 5 lidí (kvalifikovaný odhad IZe), ale je to závislé od oboru. Nejvíce práce mají malíři, zedníci, obkladači, instalatéři, elektrikáři..
Mění se toto procento/počet v čase?
Narůstá i bez ohledu na epidemii Covid, což je oproti ostatním odvětvím paradox, ale asi jak jsou lidi stále více doma, zvyšuje se poptávka po kvalitním řemeslníkovi, kdy lze spojit práci na home office s přítomností v bytě na opravy
Jaký je průměrný příjem řemeslníka ve vašem oboru v dnešní
době?
Když si dobrý řemeslník nevydělá více jak 80 tis. měsíčně je něco špatně… Tuto pro někoho překvapující částku uvádím záměrně, protože chci opravdu motivovat rodiče a zejména maminky dětí, aby je dávali na studium do odborných škol. Snažím se z pozice pražské komory, ale i viceprezidenta HK ČR odpovědného za řemeslo, abychom veřejnosti přiblížili novodobé trendy ve výuce, abychom ukázali kam se výuka posunula, jaké nové technologie školy používají.
V legislativním procesu je zákon o mistrovských zkouškách. Čemu
zákon pomůže a čemu naopak uškodí?
Zákon, který tzv. ukotví mistrovskou zkoušku bude mít jednoznačně pozitivní dopad. Bojujeme za něj už více jak 15 let. To, že se někdo vyučí řemeslo, následně si rozšíří dalším studiem odborné znalosti, praxí v šikovné firmě nebo u dobrého fachmana získá ty správné řemeslné dovednosti, tak toto všechno ještě nezaručí, aby si spotřebitel dovedl správně vybrat kvalitního řemeslníka a tomu dát peníze za dobře odvedenou práci. Mistrovská zkouška je připravena tak, aby zajistila tu potřebnou kvalitu. Aby kvalita byla daná nejen zákonem, ale i garancí a odborností daného cechu, sdruženého v HK ČR. Aby mistrovské dílo, které bude její součástí posuzovali ti skuteční „mistři“ ..a co si budeme povídat, ty starší už přestávají pracovat, umírají a je nezbytné vychovávat nové.. Věřím, že i stát už to pochopil a má zájem, aby se věc dotáhla do úspěšného konce.
Jak se situace s nedostatkem řemeslníků dá zlepšit?
Jsem rád, že jsem v létě obhájil na volebním Sněmu HK ČR post viceprezidenta v Hospodářské komoře ČR. Nejen z důvodu, že mám ve své gesci řemeslo a MiZk.
Musíme zlepšovat osvětu, musíme ukazovat, že řemeslo už není ta „špinavá“ záležitost. Na krajské pražské komoře, kde jsem předsedou představenstva, už přes dva roky spolu s Magistrátem procesujeme projekt (I-KAP) v rámci kterého navracíme ty klasické dílny, dnes nazývané polytechnická hnízda do výuky základních škol. Žáci se setkávají nejen s kladívkem, ponkem a pilkou a přiznejme si,že dnešní čtyřicátníci, jejich rodiče, mnohdy sami už jsou hodně odtažení od rukodělné práce. Tím, že se děti, a máme i formát pro mateřské školky, dostanou k mistrovi odborného výcviku, přijdou se podívat na ten příslušný „učňák“, uvidí ty nové technologie na kterých stavíme moderní řemeslo, vyzkouší si robotické stavebnice, 3D scanner a tiskárnu atd.atd. , tak tím je chceme motivovat ke zvolení budoucího zaměstnání. A protože v řadě aktivit tohoto projektu spolupracujeme i s vysokými školami – namátkou proškolování studentů pedagogických fakult pro výuku ve specializovaných třídách, ale třeba i v aktivitě TOP camp, což je spojení výuky s praxí třeba ve firmě nebo na jednoduchém výzkumu např. na VŠ zemědělské, tak si myslím, že ukazujeme rodičům, že prostě pokud se jejich dítě vyučí, neznamená to konečnou…může pokračovat maturitou, dále mistrovskou zkouškou a nakonec třeba vystuduje i vysokou školu. Ale máme v našich řadách i řadu opačných příkladů, kdy např. „vyhořelý“ vysokoškolák – IT technik přestane dělat svoji dobře placenou práci a vyučí se malířem pokojů. Nebo matematik fyzik začne stavět kachlová kamna… Prostě je třeba dosáhnout toho, aby i média převzala tuto komunikaci a ukazovala celé společnosti jaká je v řemesle realita.
Jak motivovat studenty, kteří obor vystudují, ale pak se mu
nevěnují?
Jak už jsem řekl, musíme ukázat řemeslo v novém světle a prostředí, popularizovat odborné školy, jejich profesorský sbor, jejich vybavení a možnosti aktivního využití po výuce – jako má např. SOŠ na Jarově. A pak musíme nastavit nástroje, aby se řemeslo dělalo kvalitně, což je už např. zmíněný institut MiZk, ukázat jejich výdělek, poptávku společnosti..svým způsobem i výjimečnost některých profesí, a tím zvýšení jejich společenského postavení. Zkrátka a prostě, celkově zlepšit pozitivní vnímání řemesla!